Úvaha na téma "Úspěšná inteligence a management"

Pro mnohé podniky a jejich management je současná doba tvrdou prověrkoupřipravenosti na náročné podmínky řízení. Více než kdy jindy vystupuje nyní do popředí problém harmonie různých stránek jejich manažerské dovednosti.

Jako pedagogové si právě dnes můžeme položit otázky:
- Jak dobře jsme manažery na tuto zkoušku připravili?
- Naučili jsme je to, co především nyní potřebují?
- Ukázaly se naše snahy jako úspěšné?
- Neměli bychom naše studijní plány a zejména přístupy k výuce managementu podrobit prověrce z hlediska vyváženosti různých oblastí a funkcí managementu?

Schematicky řečeno - je cílem managementu:
- dosáhnout změny, vedoucí k realizaci promyšleně definovaného cíle, nebo/a
- stabilizovat systém v podmínkách změny.
Tak jako tak musí být výstupem manažerských aktivit cílevědomý, vyvážený, účinný tlak na objekt nebo na proces.

Člověk nemusí být teoretikem v oboru psychologie k tomu, aby pochopil význam rozdílu "IQ-inteligence" a "úspěšné inteligence".. Mnoho lidí, kteří věnovali nesmírné úsilí rozvoji svého vzdělání si klade otázku: "Čím to je, že tolik

vzdělaných lidí nedosahuje zdaleka takových úspěchů, jako jejich méně vzdělaníkolegové?" Na tuto otázku odpovídá autor knihy "Úspěšná inteligence", (které jsem před léty věnoval svoji recenzi

- viz http://ebooks.akamonitor.cz/recenze/inteligence.htm)
takto: úspěšná inteligence má tři složky:
- analytickou
- tvůrčí a
- praktickou.
Lidé, kteří jsou schopni si vybavit fakta a dokonce i rozumět, je ještě nemusejí používat tak, aby to mělo patřičný efekt pro ně nebo pro druhé. Úspěšná inteligence je inteligence potřebná k dosažení důležitých cílů. Inteligence je

záležitostí rovnováhy znalostí, kdy a jak užít analytické, tvůrčí a praktické dovednosti. Zdůrazněn je zejména význam vyváženosti různých stránek inteligence.

Za potenciálně úspěšné lze považovt ty, kteří:
- chtějí dosáhnout svých cílů
- nenechají se ovlivnit negativním očekáváním
- věří svým schopnostem
- aktivně hledají své vzory
- aktivně hledají prostředí ve kterém se mohou plně uplatnit
- usilují o vyvážený rozvoj všech tří složek úspěšné inteligence

To platí obecně a platí to i v managementu.

V studijních plánech VŠ v ČR je problematice managementu věnován velký prostor. Na výuce managementu se ( z různých úhlů pohledu ) podílí řada kateder. A nejde pouze o předměty se slovem "management" v názvu.

Dnešní část své úvahy uzavírám položením několika otázek:
- Máte pocit, že náš současný přístup k výuce managementu splňuje nároky současné manažerské praxe?
- Učíme studenty jak přeměnit svůj analytický a tvůrčí potenciál vzdělaného manažéra v cílěvědomou a hlavně účinnou akci, vedoucí ke změně?

- Je naše pozornost fázím, rolím a funkcím managementu natolik vyvážená, aby vytvářela podmnínky harmonicky a tudíž optimálně vyvážených manažerských aktivit?

Pokud si na to uděláte čas, prostudujte si detailní obsah ( 6 stran ) jedné z nějznámějších knih o managementu vydané v českém jazyce. Vystaven je ke stažení na portálu Computer Pressu:
http://knihy.cpress.cz/knihy/ekonomika/praxe-manazera/management/.
Prostudování obsahu s respektováním tří složek úspěšné inteligence mnohé napoví.
Uvažuji o tom, že, v případě zájmu, zřídím věřejně dostupný blog, určený pro diskuzi na toto téma. Diskuze na téma harmonie znalostí a schopností manžéra ve výuce managementu, by mohla přinést řadu podnětů.